Výlet
Po deváté hodině Luďa rozjel Avii, v jejíž útrobách jsme se my všichni těšili na další události. Hasičské auto nás "vyplivlo" v Libuni před nádražím. Zuzka rozdala družstvům křížovky a instrukce k jejich vyplňování, díky (ná)hodnému "fotografovi" jsme se všichni vyfotili a potom jsme už s mnoha dalšími výletníky čekali na příjezd vlaku. Do minisoupravy jsme se naštěstí vmáčkli a hurá do Sedmihorek.
Teď už jsme se museli spolehnout pouze na vlastní nohy (kromě Honzíka, který mohl používat také motorku a koně). Nohy naštěstí fungovali dobře, Dominik si dokonce hned u Antonínova pramene jednu naimpregnoval v bahně - zřejmě nějaký léčebný úmysl.
U zmiňovaného pramene, na symbolickém hřbitově horolezců, u Mariánské vyhlídky, poblíž Adamova lože, na Hrubé skále, pod Troskami a na Dolách v průběhu celého dne hledala naše družstva předem ukryté indicie sloužící ke zdárnému vyluštění Zuzčiny výletnické křížovky. A že při chůzi a intelektuální námaze vytráví, je přeci úplně jasné!
Na Vidlák jsme dorazili před druhou hodinou a navíc naštěstí těsně před dočasným "vyjedením" kuchyně. Přesto jsme na jídlo chvíli čekali (zvlášť Dominik a Matěj smutně koukali na již krmící se kamarády). Nicméně čekání se vyplatilo, chutnalo nám. Vždyť téměř všechny talíře putovaly zpět do kuchyně tak, jak vypadaly, než nám na ně kuchař zvolený pokrm naservíroval.
Do kopce se nám po obědě moc nechtělo, ale nejsme přece žádné bábovky. Případný nanuk na Křenovách nás sice motivoval, ale tempo skupiny příliš nezvýšil. Svátečním počasím nacpaný šenk fandil našim hokejistům, my jsme ale pořídili jen nanuky a dál se plížili k poslední zastávce na Dolách. Ani únava nezabránila rychlému nalezení závěrečné nápovědy, doluštění křížovky a převzetí zasloužené sladké odměny.
A to je vše. Vlastně ještě tajenka: "SLÁVA NAZDAR VÝLETU".